Co má umět školák | MŠ Pohádka

Nedostatky v této oblasti se projevují nešikovností, neobratností a nekoordinovaností pohybů, kdy je narušena jejich souhra. Předškolák by měl mít osvojeny základní pohybové dovednosti jako např. překonat určitou vzdálenost, překážku přeskokem, výskokem, skokem /přes lavičku, polštář apod./, udržet rovnováhu, skákat po jedné noze, chytat a házet míč, skákat přes švihadlo, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb.

Dítě s nedostatky v této oblasti podávají horší výkony ve škole, protože neuvolněná ruka ovlivňuje výkony nejen při psaní, ale i čtení, výtvarné i tělesné výchově. Děti se vyhýbají kreslení, kreslí nerady, kresba je na nižší úrovni. Vzhledem k tomu, že ruka je neobratná, mají děti problémy i v pracovních činnostech, v sebeobsluze /zavazování tkaniček, zapínání zipů, knoflíků, používání příboru apod./ Zručnost rozvíjíme trháním a stříháním papíru, lepením, modelováním, muchláním různých materiálů, navlékáním korálků a činnostmi, kdy jsou zapojeny zejména dlaně a prsty rukou.

Pro budoucí psaní dítěte ve škole je důležité, aby ruka, kterou bude psát, byla dostatečně připravena a uvolněna. Aby budoucí prvňáčky ruka brzy nebolela , aby písmo bylo upravené, aby stačili tempu práce. Je potřeba, aby správně drželi psací náčiní. Musí vytvořit tzv. špetku /jako když chceme solit třemi prsty/. Dětem, u kterých se nedaří vyvodit správné držení, jsou doporučovány trojhranné tužky a pastelky. Dítě by mělo umět nakreslit čáru, kruh, šneka, horní a dolní oblouček, vlnovku, horní a dolní smyčku, čtverec, obdelník apod. Nesmíme zapomenout na správné sezení při kreslení a stolování.

Ukázalo se, že u dětí, které měly později obtíže ve čtení, se projevily již v předškolním věku nedostatky v rozlišování tvarů, které se liší podle osy v rovině horizontální či vertikální.
Dítě by mělo umět rozpoznat předměty a obrázky jako celek, zároveň je ale umět i rozložit na části /puzzle, pexeso/ – mluvíme o zrakové analýze a syntéze.

Kolem pátého roku začínají děti vnímat jednotlivé hlásky ve slově. Nejdříve jsou schopny určit první hlásku, kterou slovo začíná /pes – p/, potom poslední hlásku ve slově a to nejdříve slova končící souhláskou /pes – s/, potom teprve končící samohláskou /pole – e/. Určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro zvládání čtení a psaní. V šesti letech znají počty slabik ve slově.

Na osvojování matematiky ve škole se dítě připravuje celé předškolní období. Má osvojeno počítání do deseti až dvaceti, zná následnost čísel /v řadě čísel žádné nevynechá ani neopakuje/. Ví, že na konci počítání řady prvků poslední jmenované číslo představuje celkový počet odpočítávaných prvků.

Předškolák musí vědět jak se jmenuje, jak je starý, kde bydlí, nezaměňuje pojmy včera – zítra, dokáže zopakovat dvojverší. Je schopno reprodukovat povídku, pohádku, zapamatovat si melodii. Nesmírně důležitá je správná výslovnost, protože vada řeči ovlivňuje úroven diktátů, opisů i čtení. V případě jakékoliv vady řeči je nutná návštěva logopeda /nejlépe kolem pátého roku dítěte/, a důsledné a pravidelné každodenní procvičování výslovnosti v rodině.

Dítě již v této době by mělo zvládat určité sociální situace, musí se umět odpoutat od rodičů. Mělo by znát a dodržovat určitá základní pravidla společenského chování /vykání dospělým, zdravení, děkování, “neskákat” do řeči dospělým apod./ Nemělo by být příliš bojácné a úzkostné v kontaktu s vrstevníky a dospělými. Musí být samostatné v sebeobsluze a mít osvojené hygienické návyky /dítě se musí samo obléknout, obout, zapnout si knoflíky a zip, zavázat tkaničky, jíst příborem, udžovat si pořádek ve svých věcech apod./